Češi jsou v otázkách budoucího důchodu skeptičtí

Češi se obávají o své finanční zajištění ve stáří. Naprostá většina se totiž domnívá, že státem vyplácený důchod jim v situaci jejich odchodu do důchodu neposkytne dostatečné finanční zajištění. I nadále jsou však přesvědčeni, že odpovědnost za výši důchodu by měl nést stát.

img_184.jpg

Češi jsou v otázkách budoucího důchodu skeptičtí

O své finanční zajištění ve stáří se obávají přibližně dvě třetiny (68 %) Čechů, přičemž zhruba čtvrtina (26 %) projevuje velké obavy. Asi 26 % obyvatel se naopak o dostatečné finanční zajištění v důchodu spíše nebo vůbec nebojí. Vyplynulo to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, ve kterém se zabývalo názory občanů na důchodový systém a důchodovou reformu. Šetření se zúčastnilo 1020 občanů starších 15 let s výjimkou důchodců, kterých se již dané otázky netýkají.

Graf č. 1: Jak moc se obáváme toho, zda budeme v důchodu dostatečně finančně zajištěni?

finanční zajištění v důchodu
Zdroj: CVVM

Z hlediska věku jsou u obav o dostatečné finanční zajištění v důchodu významné rozdíly. Starší lidé, v tomto případě ve skupinách 30 - 44 let a 45 - 59 let častěji projevují obavy, mladší ročníky (15 - 19 let a 20 - 29 let) se obávají méně.

Víme, že státem vyplácený důchod stačit nebude...

Naprostá většina (82 %) populace se domnívá, že státem vyplácený důchod jim v situaci jejich odchodu do důchodu neposkytne dostatečné finanční zajištění. Toto přesvědčení je poměrně pevné, jelikož až dvě pětiny (41 %) zkoumané veřejnosti zvolily rozhodnou, nepodmíněnou odpověď „rozhodně nedostatečné". Tomu, že finanční zajištění ze státem poskytovaného důchodu bude pro ně osobně dostatečné, věří pouze necelá desetina občanů.

Veřejnost je ve věcech úrovně příštích penzí poměrně skeptická. Pokud by se provedla jakákoliv reforma důchodového systému, důchody by podle 45 % obyvatel klesly. Necelá třetina (31 %) by očekávala stejnou výši důchodu. Pouze minimum lidí (6 %) si myslí, že by důchody vzrostly.

Kdo nebude chtít slevit z dosažené životní úrovně ani po odchodu do důchodu, musí začít spořit již dnes. Státemvyplácenou penzi je třeba chápat pouze jako jeden ze zdrojů příjmu v důchodovém věku. Jakými produkty si lze zajistit bezstarostné stáří?

 

Víme, že potřebujeme důchodovou reformu ...

Většina české veřejnosti je přesvědčena o potřebnosti změny důchodového systému. Kladně v tomto případě odpověděly téměř tři čtvrtiny (70 %) občanů, záporně o málo více než desetina (13 %).

V názorech na potřebnost či nepotřebnost změny důchodového systému se neliší muži a ženy, ani lidé různého věku. U vzdělání a životní úrovně lze pozorovat, že lidé s vysokoškolským vzděláním a občané s dobrou životní úrovní jsou o potřebnosti přesvědčeni o něco rozhodněji.

Přesvědčení o potřebnosti či nepotřebnosti změny penzijního systému se v posledních třech letech příliš nemění.

Graf č. 2 - Je potřebné nebo nepotřebné změnit stávající důchodový systém v České republice?

změna důchodového systému

Zdroj: CVVM

Abychom propluli našim "finančním životem" bez vážnějších ztroskotání, měli bychom mít zpracovaný finanční plán. Ten by měl být nedílnou součástí nejen mladých začínajících rodin, ale každého, kdo nechce ponechávat nic náhodě a chce se připravit na důležité životní situace a být finančně v pohodě za jakékoliv situace. Proč je důležitý finanční plán?

 

... přesto jsme proti zavedení patřičných opatření

V průzkumu byla rovněž zjišťována vůle občanů k zavedení různých opatření, která by byla součástí důchodové reformy a měla by zajistit dostatečnou výši důchodu. K rozdělení důchodu na dvě části, základní a spořící (tedy vyvedení části peněz ze systému na individuální spoření), projevují vůli zhruba tři pětiny obyvatel. Je to zároveň jediné opatření, které má větší než poloviční podporu.

Prodloužení povinné doby pojištění a zvýšení sociálního pojištění (nebo daní) mají o poznání menší podporu. I tak se však pro jejich případné uplatnění vyslovil nezanedbatelný, zhruba dvoupětinový podíl lidí (45 resp. 39 %).

Poměrně malou podporu zaznamenaly další dvě opatření: zvýšení věku odchodu do důchodu a snížení důchodu, aby se nemusely zvyšovat odvody na sociální pojištění. Proti oběma možnostem se vyslovily téměř tři čtvrtiny lidí (72 resp. 73 %), přičemž nesouhlas se zvyšováním věku odchodu do důchodu je o něco důraznější (rozhodně proti jsou téměř dvě pětiny občanů).

Graf č. 3 - Jsme pro nebo proti zavedení těchto opatření?

opatření v důchodovém systému

Zdroj: CVVM

A jaká opatření důchodové reformy navrhl poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí? Takzvaná Bezděkova komise představila v létě dvě varianty důchodové reformy, přičemž ministerstvo financí podporuje první variantu.

 

Do důchodu ideálně v šedesáti

Zajímavé výsledky přinesly otázky týkající se věku odchodu do důchodu. Respondenti měli stanovit věk odchodu do důchodu, který by byl podle nich z finančního hlediska únosný pro společnost jako celek, pak ten, který je podle nich únosný s ohledem na psychickou a fyzickou kondici „průměrného" člověka, a posléze věk odchodu do důchodu, který by stanovili do zákona.

Naprostá většina občanů (78 %) zvolila pro věk odchodu do důchodu, který je finančně únosný pro celou společnost, hodnotu mezi 60 a 65 lety. Konkrétně 60 let uvedly téměř dvě pětiny (37 %) lidí, podobný podíl (41 %) pak některou z hodnot v rozmezí 61 - 65 let. Pouze minimum lidí (5 %) volilo věk v rozmezí 66 - 70 let, jen procento věk nad 70 let.

Ve druhém případe, kdy obyvatelé měli hodnotit věk odchodu do důchodu s ohledem na psychickou a fyzickou kondici, je vidět, že hranice je posunuta o něco níže. Věk do 60 let uvádí vetší podíl občanů (31 %), než v předchozím případě, věk 60 let podobný podíl, ovšem hodnoty v rozmezí 61 - 65 let už pouze čtvrtina. Pouze 4 % lidí jmenovali věk nad 66 let.

Srovnání průměrných věků odchodu do důchodu

Průměrný věk odchodu do důchodu finančně únosný pro celou společnostPrůměrný věk odchodu do důchodu s ohledem na psychickou a fyzickou kondici a zdraví „průměrného" člověkaPrůměrný věk odchodu do důchodu jak by ho stanovili lidé v zákoně
61,4359,8959,18


Ze srovnání jednotlivých průměrných věků je patrné, že v případě celospolečenské únosnosti je věk o 1,5 roku vyšší, než když respondenti uvažují o psychické a fyzické kondici. Průměrný věk odchodu do důchodu, který by lidé stanovili do zákona, je nejnižší ze všech, nicméně blíží se průměrnému věku stanovenému s ohledem na zdraví.

Za finanční zajištění v důchodu odpovídá stát, míníme

Co se týče odpovědnosti státu nebo jednotlivce za finanční zajištění v důchodu, v tomto případě se populace přiklání spíše k odpovědnosti státu. O něco více než polovina (55 %) se kloní k odpovědnosti státu, další necelá třetina volí střed mezi státem a jednotlivcem. Pouze zhruba desetina si myslí, že se o své finanční zajištění v důchodu mají starat občané sami.

Dnes 94 procent příjmu důchodce pochází ze státní kasy. Za deset či dvacet let však stát na "slušné" penze mít nebude. Přečtěte si, jak by to mohlo vypadat bez státní penze a stavebního spoření.

 

Pokud potřebujete vyřešit vaši finanční budoucnost, nebo si s něčím v této oblasti nevíte rady, kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.