Daňové povinnosti u příjmu z pronájmu

06.11.2017 | Petr Gola | Daně a stát

Pořízení další nemovitosti za účelem jejího pronájmu může být dlouhodobým zdrojem zajímavého příjmu a jedná se o oblíbené finanční rozhodnutí s ohledem na finanční zajištění v penzi. Výhodou je i relativně snadná daňová administrativa a nižší daňová povinnost než u příjmu ze zaměstnání nebo podnikání.

bydleni_02_klice.jpg

Při čerpání hypotéky na nemovitost, která bude sloužit k pronájmu, je potřeba počítat s tím, že zaplacené úroky z úvěru během roku nebudou moci snižovat roční daňový základ (nelze uplatnit daňový odpočet), neboť takovou hypotékou není řešena vlastní bytová potřeba poplatníka a nejsou splněny podmínky uvedené v § 15 zákona o dani z příjmu. Při koupi nemovitosti musí kupující jednorázově zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí a následně každoročně platit daň z nemovitých věcí.

 

Lokalita a nastavení úvěru

Ne každá investice do nemovitosti za účelem jejího pronájmu je výhodná. Přestože obliba nájemního bydlení stoupá, zejména mezi mladými lidmi, kteří se častěji stěhují za prací a nechtějí se ještě nikde vázat koupí vlastní nemovitosti, tak některé nemovitosti se pronajímají hůře nebo za nízkou částku. O úspěchu dlouhodobého pronájmu rozhoduje především lokalita nemovitosti a správně zvolený hypoteční úvěr s ohledem na finanční možnosti rodiny. Při kalkulaci úvěru není vhodné dopředu počítat s pravidelným příjmem z pronájmu, neboť z různých důvodů (např. častější střídání nájemců) mohou nastat proluky v příjmech a to by mohlo v případě snížení dalších rodinných příjmů (např. z důvodu přijmutí hůře placené práce) znamenat problémy se splácením úvěru.

Nepodcenit výběr hypotéky

Při finančním plánování není tedy vhodné se zaměřit pouze na výběr nemovitosti a jejich parametrů tak, aby bylo možné ji snadno a výhodně pronajímat. Důležitou roli hraje i výběr a nastavení veškerých parametrů hypotéky.  Před samotným výběrem nemovitosti je vhodné konzultovat čerpání hypotéky s odborným poradcem. A to v závislosti na maximální cenu nemovitosti s ohledem na rodinné finanční možnosti a dopadu měsíčních splátek na rodinné hospodaření. V praxi se totiž stává, že se finanční situace vidí příliš růžově, neboť se počítá s nadměrně vysokými příjmy z pronájmu.

 

Povinnost podat daňové přiznání

Zaměstnanci mající pravidelný příjem z nájmu musí počítat s tím, že roční daňové záležitosti za ně nemůže vyřídit zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně z příjmu, a že si musí sami podat na finančním úřadu daňové přiznání za příslušný rok. Do daňového přiznání se uvedou příjmy ze závislé činnosti (dle § 6 zákona o dani z příjmu) a příjmy z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu). K vyplnění daňového přiznání je potřeba si od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za daný rok. Dílčím základem daně z nájmu jsou příjmy ponížené o výdaje, přičemž výdaje je možné uplatnit 30% výdajovým paušálem a veškerá administrativa je v takovém případě jednoduchá.

 

Sociální a zdravotní pojištění se neplatí

Z nájmu se neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. To je zásadní rozdíl oproti příjmům ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Při stejném příjmu je tedy zdanění z nájmu citelně nižší než zdanění příjmů ze zaměstnání nebo z podnikání. Jestliže má tedy osoba samostatně výdělečně činná mimo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ještě příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu, tak tyto příjmy se uvádí pouze do daňového přiznání a do přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou OSSZ nikoliv. Příjem z nájmu se tedy uvádí pouze do daňového přiznání.