Daňové výhody u příjmu z nájmu

24.05.2017 | Petr Gola | Daně a stát

Příjem z pronájmu nemovitosti je výhodný nejenom z důvodu pravidelného pasivního příjmu, ale i z daňového hlediska. O kolik je zdanění z nájmu nižší než ze závislé činnosti?

ISS_2663_11480.jpg

Z příjmu z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění, a to bez ohledu na celkovou částku příjmu. Při nízkých skutečných výdajích  je možné uplatnit pro  stanovení základu daně 30% výdajový paušál. Při využití výdajového paušálu, tak zvládne veškerou daňovou administrativu většina daňových poplatníků sama.

 

Praktický příklad

Paní Nováková má hrubou měsíční mzdu 30 000 Kč. Při výpočtu čisté měsíční mzdy je tedy uplatněna v plném rozsahu sleva na poplatníka a je odvedeno sociální i zdravotní pojištění. Mimo základní daňovou slevu na poplatníka paní Nováková žádné další daňové slevy neuplatňuje. Nyní si vypočítáme dvě daňové varianty. V první variantě bude mít paní Nováková ještě roční příjem z pronájmu ve výši 72 000 Kč a ve druhé variantě bude mít o 72 000 Kč vyšší hrubou roční mzdu. Jak vysoký čistý příjem bude mít v jednotlivých variantách?

a) Zdanění příjmu z nájmu ve výši 72 000 Kč

Protože skutečné výdaje spojené s nájmem jsou téměř nulové, tak uplatní paní Nováková při stanovení základu daně z nájmu výdaje 30% výdajovým paušálem. Daňový základ bude tedy 50 400 Kč (72 000 Kč – (72 000 Kč x 30 %). Na dani z příjmu zaplatí paní Nováková částku 7 560 Kč (50 400 Kč x 15 %). Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z nájmu neplatí. Čistý příjem v této variantě bude tedy 64 440 Kč (72 000 Kč – 7 560 Kč).

 

b) Zdanění příjmu ze závislé činnosti ve výši 72 000 Kč

Z vyšší hrubé mzdy o 72 000 Kč je odvedeno sociální pojištění ve výši 4 680 Kč (72 000 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění ve výši 3 240 Kč (72 000 Kč x 4,5 %). Daň z příjmu se platí ze supehrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem (v souhrnu 34 %). Protože počítáme daň z příjmu na roční bázi, tak zaokrouhlíme základ daně na stokoruny dolů, jak se to provádí v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Daň z příjmu fyzických osob je tedy 14 460 Kč (72 000 Kč x 1,34 (na sta dolů) x 15 %). Celkové daňové odvody jsou 22 380 Kč (4 680 Kč + 3 240 Kč + 14 460 Kč). Čistý příjem v této variantě činí tedy 49 620 Kč (72 000 Kč – 4 680 Kč – 3 240 Kč – 14 460 Kč).

První varianta je pro paní Novákovou daňově výhodnější o 14 820 Kč (64 440 Kč – 49 620 Kč). V první variantě činí celkové zdanění jen 10,5 % (7 560 Kč: 72 000 Kč) a ve druhé variantě dosahuje celkové zdanění 31,1 % (22 380 Kč: 72 000 Kč).

Jak je to u vysokých příjmů?

Z ročního příjmu z nájmu se nikdy neplatí 7% solidární daň. Solidární zvýšení daně v letošním roce činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (ze závislé činnosti nebo zaměstnání) a dílčího základu daně podle § 7 (ze samostatné výdělečné činnosti) a částkou 1 355 136 Kč. Z příjmu z nájmu se tedy neplatí solidární daň bez ohledu na skutečnou výši příjmu. Současně se však z ročních příjmů nad částku 1 355 136 Kč neplatí sociální pojištění, protože uvedená částka je ročním limitem pro odvod sociálního pojištění. Sociální pojištění z příjmu ze závislé činnosti nad limit neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se platí z jakkoliv vysokých příjmů.