Euro - short: Sázka na problémy Evropy

Eurozóna se v posledních několika měsících potýká s největšími problémy od jejího vzniku. Řeckozbankrotovalo a pod tlak se dostává i zbytek zemí ze seskupení PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie,Řecko, Španělsko). Nekončící jednání v rámci čelních představitelů eurozóny vedla k vytvořenízáchranného plánu, který měl na několik měsíců uklidnit nervózní finanční trhy.

Vzápětí ovšempřekvapilo Řecko, které oznámilo záměr vypsat referendum o dalším balíku finanční pomoci, čímžopět šokovalo trhy. Potíže Evropy nezmizely a záchranná opatření pouze oddalují nevyhnutelné.Starému kontinentu hrozí v následujících měsících recese. Francie se obává snížení úvěrovéhoratingu. Na situaci reaguje i jednotná evropská měna. Několikaměsíční růst se zastavil a europomalu ztrácí půdu pod nohama. Na základě fundamentální a technické analýzy očekáváme, žejednotná evropská měna v průběhu 3-6 měsíců vůči americkému dolaru oslabí na úroveň 1,30.

Obrázek 1: Nearest futures kontrakt eura vůči USD (Zdroj: CSI)

Hlavní důvody pro pokles eura:

1. Dluhová krize pokračuje - Finanční krize v roce 2008 vedla k záchranným krokům, které v historii nemají obdoby. A to jak vpřípadě monetární, tak v případě fiskální politiky. Zároveň definitivně oddělila nezodpovědné odzodpovědných. Země, které si v minulosti žily nad poměry a nedbaly fiskální disciplíny, se nynípotýkají s vážnými problémy. Krach Lehman Brothers a následná globální recese se stalaspouštěcím faktorem dluhové krize v Evropě. Největší hříšník eurozóny (Řecko) zbankrotoval. Dopotíží se dostalo Irsko a Portugalsko. Oba státy byly nuceny požádat o pomoc. Nejistota převzalaotěže a pod tlakem se nyní nachází i Itálie nebo Španělsko. Zástupci eurozóny, MMF a Evropskécentrální banky několik měsíců hledají východisko z problematické situace. Výnosnostidesetiletých dluhopisů raketově rostou, což je patrné z obrázku 3. Státy tak musí platit nafinančních trzích mnohem vyšší úroky než v minulosti. Řecko si aktuálně může půjčit od investorůfinanční prostředky na 10 let za 25,3%, Portugalsko za 11,78%, Španělsko za 5,48% a Itálie za6,2%. Irsko si na začátku října mohlo půjčit za 8,2%. Za stávajících podmínek je pro řadu zemífinancování velmi drahé a dlouhodobě neudržitelné. Velikost dluhu k HDP (obrázek 2) se podleodhadů MMF bude v následujících letech v řadě problematických zemí nadále zvyšovat. PoŘecku se nejvyšším poměrem “pyšní“ Itálie (2010-119%; 2012-121,4%) a do roku 2012 by ji mělodohnat Portugalsko i Irsko. Uspokojivé řešení, jak dlouhodobě snížit vysoké zadlužení výšeuvedených zemí, které by vyhovovalo politikům v Evropě, se prozatím nenašlo. Prozatím jsoupodávaným lékem úsporná opatření, která podvazují růst eurozóny. Nervozita spojená svysokými dluhy jednotlivých států zřejmě ještě zdaleka neskončila.

Obrázek 2: Zadlužení jednotlivých zemí k HDP (Zdroj: MMF)

Obrázek 3: Výnosnost desetiletých dluhopisů (Zdroj: Bloomberg)

2. Řecko čeká referendum – Problémy Řecka byly spouštěcím mechanismem dluhové krize v Evropě. Po dlouhých průtazíchje nyní všem jasné, že země zbankrotovala. Čelní představitelé eurozóny se již jen snažíminimalizovat dopady. Cílem je řízený bankrot země. Byl představen balík záchranných opatření,které by měly stabilizovat situaci v eurozóně a zabránit šíření dluhové krize. Na konci října přišličelní představitelé s plánem na dočasné řešení v regionu. Řecký dluh držený soukromýmisubjekty by měl být z 50 procent odepsán. Stabilizační fond EFSF by měl být navýšen na 1 bilionEUR. Dále bychom se měli dočkat rekapitalizace bank. Právě bankovní sektor bude odpisydluhopisů citelně poznamenán. Představené kroky uspokojily investory a na finanční trhy se vrátiloptimismus. Vzápětí ovšem všem investorům zmrzl úsměv na tváři, když Řecko šokovalofinanční svět záměrem vyspat referendum o dalším balíku poskytované pomoci. Prohlášenípodkopalo veškeré předchozí snahy o stabilizaci situace. Pokud by Řekové pomoc neschválili,potom by se dluhová krize bezesporu zhoršila, což by se negativně odrazilo i na jednotnéevropské měně. Německo a Francie reagovaly na zprávu o referendu zastavením veškerépomoci, dokud občané na počátku prosince nerozhodnou o setrvání země v eurozóně. Zcelazásadní tak bude, jak bude položena otázka v referendu. Samotná formulace bude klíčem kpřípadnému úspěchu či neúspěchu.

3. Reálné riziko snížení ratingu Francie – Francie je spolu s Německem páteřní zemí, která financuje záchranné operace v rámci eurozóny.Doposud se mohla pyšnit nejvyšším ratingem AAA. Na obloze se ovšem začínají stahovatmračna. Agentura Moody’s varovala před možným snížením úvěrového hodnocení. Případné snížení by bylo pro eurozónu dalším šokem. Japonská Mizuho Corporate Bank varovala, žepokles úvěrového hodnocení Francie by snížil úvěrovou kapacitu evropského záchranného fonduEFSF o 35 procent. Ztráta AAA ratingu by snížila schopnost země garantovat dluhy fondu. EFSFmá být přitom zcela zásadním pilířem při stabilizaci dluhové krize.

Tabulka 1: Rating jednotlivých zemí (Zdroj: Bloomberg)

Ratingové agentury navíc dále pokračují ve snižování úvěrového hodnocení vybraným zemím eurozóny. V tabulce 2 jsou znázorněny garance jednotlivých zemí ve fondu EFSF, který by měl být hlavním prostředkem v boji proti dluhové krizi v Evropě. Čísla vycházejí ze záruk za 780 mld. euro, nicméně i po navýšení na 1 bilion je pravděpodobné, že procentuální záruky jednotlivých zemí zůstanou nezměněny. Největší podíl nese na svých bedrech Německo (27,1%), dále již zmiňovaná Francie (20,3%), jejíž rating je v ohrožení, dále pak Itálie (17,9%) a Španělsko (11,9%). Poslední dvě země jsou zodpovědné za 29,7% celkových garancí. Je to přitom právě Itálie a Španělsko, které jsou po Řecku, Portugalsku a Irsku žhavými kandidáty na čerpání prostředků z fondu.

Tabulka 2: Garance jednotlivých zemí ve fondu EFSF (Zdroj: www.efsf.europa.eu)

Z výše uvedeného je tedy zcela zjevné, že záchrana eurozóny leží na bedrech Německa, Francie a případně Nizozemí. Prostor pro další zadlužování je nicméně i zde omezen. Francii hrozí již nyní snížení ratingu. Dluh k HDP se pohyboval v roce 2010 na úrovni 83,4%, 82,3% a 63,7%. Pomoc navíc naráží na odpor ze strany voličů, který se dříve či později naplno projeví.

4. Eurozóně hrozí recese - V dlouhodobém horizontu jsou úsporná opatření a fiskální disciplína jednotlivých zemí krokem správným směrem. Krátkodobě ovšem povedou k poklesu hospodářského růstu, což se již nyní začíná projevovat. Slabší růst znamená nižší příjmy z výběru daní a větší než očekávané schodky státních rozpočtů. Na obrázku 4 je znázorněn odhad růstu HDP v 6 největších ekonomikách eurozóny (seřazeno zleva doprava podle velikosti HDP). Z grafu je zřejmé, že v 5 ze 6 případů bychom se měli v roce 2012 dočkat nižšího růstu HDP. Situace se může ještě zhoršit a vyloučena není ani varianta návratu recese do eurozóny. Evropská centrální banka prozatím udržuje úrokové sazby na úrovni 1,5%. I nadále ji trápí vysoká inflace (3,0%), která překračuje dlouhodobý cíl banky. Díky zpomalujícímu hospodářskému růstu ve světě a poklesu cen komodit by ovšem inflační tlaky mohly v nejbližších týdnech polevit. ECB by pak pravděpodobně přistoupila ke snížení úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Pokles sazeb by byl pro jednotnou evropskou měnu nepříznivou zprávou.

Obrázek 4: Odhad procentuálního růstu HDP v jednotlivých zemích (Zdroj: MMF)

Technická analýza

Euro se několik měsíců nacházelo v růstovém obchodním pásmu. Na přelomu dubna a května nicméně narazilo  na dlouhodobou downtrendovou linii, kterou se nepodařilo překonat. V následujících měsících ji několikrát otestovalo, nicméně k prolomení nedošlo a jednotná evropská měna zamířila k jihu. Došlo k prolomení supportu na úrovni 1,40 a k 61,8% korekci předchozího růstu, který trval od června 2010 do dubna 2011. Následovala korekce vzhůru a prolomení předchozího supportu, ze kterého se stala rezistence. Aktuálně se však euro vrátilo opět pod důležitou hranici. V následujících měsících by mohlo otestovat psychologickou hranici na úrovni 1,30.

Obrázek 5: Týdenní graf futures eura upravený o efekt rolování (Zdroj: CSI)

Z denního grafu je zřejmé, že euro pokleslo pod dlouhodobý 200 denní klouzavý průměr, který zatím nicméně stále směřuje vzhůru. Střednědobý 50 denní již míří k jihu. Aktuálně se nacházíme na supportu na úrovni 1,37.  V průběhu následujících měsíců by euro mohlo poklesnout až k úrovni psychologického supportu na 1,30, což je těsně pod 61,8% korekcí předchozího růstu (1,31).

Strategie

Vhodnou strategií je prodej futures kontraktu na burze CME. Pozici lze ochránit nákupem call opce,která umožní obchod držet i při jakýchkoliv výkyvech ceny v opačném než očekávaném směru. Např.prosincová call 1.40 má aktuálně kurz 0,0148, tedy stojí 1850 USD. Nákupem call opce vznikne vkombinaci se short futures kontraktem strategie s omezeným rizikem a neomezeným ziskovýmpotenciálem.

Obrázek 6: Denní graf futures eura upravený o efekt rolování (Zdroj: CSI)

Možná rizika:

1. Nečekané fiskální či monetární stimuly do ekonomiky
2. Řecko nevyhlásí referendum
3. Eurozóna zažije oživení hospodářského růstu
4. Rating Francie zůstane nezměněn

Specifikace kontraktu

• Futures na euro, (CME Group, New York)
• Měsíc dodání prosinec 2011 (případně další měsíce při dlouhodobé investici)
• Objem kontraktu 125 000 euro
• Pohyb kurzu o 0,0001 dolaru znamená zisk/ztrátu 12,5 USD na kontrakt
• Margin 8 800 USD/kontrakt