Hrozivé statistiky zadluženosti domácností "bohatých zemí!

V předchozím článku jsme uvedli, že severní Amerika je nejbohatším regionem z pohledu finančního majetku domácností. To je bezesporu pravdou. V ukazateli finanční majetek přepočtený na obyvatele patří USA k nejbohatším zemím světa. Ovšem nesmíme zapomenout, že vše souvisí se vším, a že kromě finančních aktiv, existují i finanční závazky (dluhy).

87459086.jpg

Globální bilance dluhů

 

Podívejme se nejdříve, jaká je situace ve světě. Podle studie Allianz Global Wealth Report dochází v důsledku ekonomické krize a nejistého dalšího vývoje v mnoha ekonomikách k poklesu zadlužení. Vývoj mezi jednotlivými regiony je si dost podobný.

 

dluhy
Domácnosti západních ekonomik se potácejí s rostoucí úrovní zadlužení

Globální zadluženost klesla od doby svého vrcholu (na konci roku 2007) o 3,7 %, a to na 67 %. Pokles to však není nijak výrazný. I když se to může na první pohled jevit nelogicky, největší problémy se zadlužeností mají vyspělé země. Zadluženost domácností dosahuje v průměru úrovně 88 % HDP, což je poměrně vysoké číslo. Naproti tomu u nejchudších zemí dosahuje zadluženost 20 % HDP.Pokud se podíváme blíže na situaci ve východní Evropě, ze je rozdíl mezi členskými zeměmi EU (zadluženost téměř 40 %) a ostatními zeměmi regionu (zadluženost v průměru 14 %). Z těchto čísel nám vychází poměrně zajímavá úměrnost, že čím bohatší je daná země (rodina), tím je více zadlužena. Nabízí se otázka, čím je to způsobeno? Je dáno bohatství vyspělých zemí především jejich zadlužením (jak by se dalo odvodit ze současného stavu státních a rodinných bilancí a rovněž čísel výše uvedených)?

 

Bohatší země se nacházejí vesměs v oblastech s anglosaskou tradicí. Pokud to velmi zjednodušíme, jednou z „tradic“ je i zajištění vlastního bydlení pomocí půjčených peněz (hypotečního úvěru). A právě zajištění bydlení má na výši zadlužení největší podíl. Naproti tomu v chudých zemích tento typ úvěru je v podstatě neznámý (neboť vychází z jiných tradic). Koneckonců do přelomu století byl takřka neznámý i u nás. Až s jeho nástupem se zadluženost domácností ČR začala výrazněji zvyšovat. Dalším z důvodů vyššího zadlužení je vyšší výkonnost ekonomik (potažmo domácností) bohatých zemí. Lidé vydělávají větší prostředky, které však rovněž utrácejí. Naproti tomu v chudých zemích lidé více přemýšlejí jak vyjít s rozpočtem (i když si to často ani neuvědomují).

 

TIP Investujte do podílových fondů s vítězem testu finančních poradců, sjednejte si nezávaznou a beplatnou konzultaci

 

Jednou z nejzadluženějších zemí světa (z pohledu států) jsou USA. Rovněž domácnosti v USA na tom nejsou nejlépe. Těm uštědřila ekonomická krize tvrdou lekci. Domácnosti tak začaly snižovat své zadlužení. Během tří let jej snížily o 2,9 %.A oproti nejvyšší úrovni (v roce 2007 činila úroveň zadlužení amerických domácností 102 % HDP) dokonce o 7 %.

 

I disponibilní příjem je důležitý

 

Statistiky zadluženosti, zejména bohatých zemí, vypadají na první pohled hrozivě. Ale v mnoha případech nemusí být situace fatální. A to přesto, že v nominálním vyjádření je výše dluhu vysoká. Faktorem, který hraje velmi důležitou úlohu je disponibilní příjem. Nominální výše dluhu může být vysoká, ale pokud je dostatečný příjem na jeho splácení, zase tak moc se neděje (tedy do doby, než pramen tohoto příjmu vyschne nebo se zmenší). Jak je vidět v grafu 1, zadlužení (přepočtené na jednu domácnost) je v USA znatelně vyšší, než těch v Kanadě. Nominálně je přesahuje o více než 10 tisíc eur. Ovšem pokud se podíváme na poměr dluhu k disponibilnímu příjmu, situace se rázem diametrálně mění. Kanadská domácnost je v průměru zadlužena na úrovni 150 % svého příjmu a tento ukazatel za posledních deset let stále stoupá. Naproti tomu, i když zadlužení průměrné americké domácnosti je nominálně mnohem vyšší, k poměru ke svému disponibilnímu příjmu je na tom taková domácnost lépe než v Kanadě. V současnosti se její zadlužení pohybuje na úrovni 120 % příjmu. Jak je vidět, Američané se poněkud poučili z krize a za poslední 3 roky své dluhy snížili. Avšak i tak je průměrné zadlužení výrazně vysoké.

 

Graf 1: Závazky v mld. eur v USA a Kanadě vs. disponibilní příjem v daných zemích

 

Disponibilní příjmy

Zdroj: Studie Allianz – Global Wealth Report

 

 

V západní Evropě si poučení zřejmě nevzali

 

Při pohledu na graf 2 to vypadá, že si západoevropané poučení z ekonomické krize příliš nevzali. Dluh v tomto regionu od krize klesá v průměru o 0,3 % ročně, což je značný nepoměr při srovnání s USA. Kromě druhé poloviny roku 2009 jejich spotřební výdaje sále rostou a i když roste i jejich disponibilní příjem, výdaje jej v posledním roce hravě překonávají. Ovšem ještě horší je skutečnost, že klesá míra úspor. Západoevropané tak podstatnou část výdajů financují z úspor. Otázkou je, zda tyto výdaje jsou spíše spotřebního rázu (dalo by se pochopit) či luxusního (což je pochopitelné méně). Vypadá to, že se obyvatelé zemí ze západní Evropy dali opět předkrizovou cestu. Zřejmě se opět snaží o nastartování ekonomiky, dle Keynesova učení. Ovšem lidé, stejně jako politici žel znají jen jednu část tohoto učení, a to nastartování ekonomického růstu v době krize pomocí navýšení výdajů (především vládních). Ovšem zapomínají na to, že v době ekonomického růstu by se měly dluhy způsobené zvýšenými výdaji hradit.

 

Graf 2: Úroveň úspor v západní Evropě (bez zahrnutí Řecka, Irska a Švýcarska)

 

Úroveň úspor

Zdroj: Studie Allianz – Global Wealth Report