Jak jsou na tom komodity?

Přepis rozhovoru portfolio managera Zlatého fondu ČP INVEST Patrika Hudce pro ČT 24

Zlato od začátku roku, kdy stálo zhruba 1600 dolarů za trojskou unci, posílilo do dnešního dne o 150 dolarů. Co táhne zlato tak výrazně vzhůru, když se i na druhou stranu daří i rizikovým aktivům a to zlato rozhodně není?

Patrik Hudec (PH): Osobně bych za růstem viděl tři faktory. Předně v samotném závěru roku na rozdíl od rizikových aktiv zlato a všechny drahé kovy zaznamenaly výprodeje, v prosinci zlato ztratilo přibližně 10 % ze své hodnoty a přinejmenším technická korekce byla proto velice pravděpodobná. Dále ECB poskytla v rámci tříleté finanční operace téměř 500 miliard eur, čímž odvrátila hrozbu krize likvidity v evropském bankovním systému a tyto dodatečné peníze samozřejmě banky potřebují někam investovat, což podpořilo obecně cenu všech aktiv, zlato nevyjímaje. Konečně v závěru ledna americký FED poněkud překvapivě přišel s předpokladem nízkých úrokových sazeb až do druhé poloviny roku 2014. Na toto oznámení, které ve svém důsledku implikuje záporné reálné sazby, reagovalo zlato vcelku pochopitelně skokovým růstem.

Jak jsou na tom pak další cenné kovy? Jsou na ně investoři podobně citliví a nakupují je v takovém množství jako zlato?

PH: Dalším drahým kovům s významným využitím v průmyslu, především stříbru, se v uplynulých týdnech rovněž dařilo. Ceny táhnou vzhůru jak zmíněné zlato, tak rostoucí ceny průmyslových kovů, které v lednu poskočily v průměru o 10 %.

Udělejte správné rozhodnutí ještě dnes, investujte výhodně s vítězem testu finančních poradců. Sjednejte si bezplatnou a nezávaznou konzultaci Vašich investičních možností kliknutím zde

Zlepšující se ekonomická situace a i poslední vývoj v Íránu se pak podepisuje i na cenách ropy. Americká ropa VTI se pohybuje kolem 100dolarové hranice, ropa typu Brent kolem 110dolarové hranice. Jaký očekáváte další vývoj? Budou ceny nadále růst?

PH: Tak ono v prostředí obecně klesajících cen komodit v tom loňském roce patřila ropa ač mírným růstem mezi vítěze. Obecně se již mnoho měsíců obchoduje s prémií za napětí okolo Íránu, znovu rostoucí násilí v Iráku, vlastně celé to aktuální dění v Sýrii a Egyptě můžeme zobecnit na nějaké geopolitické napětí v tom celém regionu Blízkého Východu. Navíc, když vezmu v potaz situaci kolem dluhové krize v Evropě a fakt, že stojíme na prahu hospodářské recese, tak osobně bych viděl prostor pro růst spíš velice omezený. Na druhou stranu výjimkou z toho pravidla může být nějaká prudká eskalace nepokojů v arabském světě.

Snad nejdivočejší komoditou posledních týdnů a měsíců je zemní plyn. Ten od léta minulého roku propadl při současných cenách až o 50 %. Hodnota plynu je nejnižší od poloviny roku 2007. Čím si vysvětlit tak nízké ceny na komoditních trzích?

PH: Popravdě v případě zemního plynu ten propad dále akceleroval, jen v lednu propadla cena amerického zemního plynu o téměř pětinu. Aktuálně už proti začátku roku ztrácí dalších 25 %. To znamená, že na rozdíl od ropy se obchoduje teď už na nejnižších úrovních za posledních 10 let. Za tímto vývojem stojí několik faktorů. Jednak  mimořádně teplá zima, nadprůměrné teploty, když pominu ty mrazy, které udeřily v posledních dnech v Evropy, panovaly na celé severní polokouli, což se výrazně podepsalo na propadu poptávky po zemním plynu v USA. Současně, to možná ještě důležitější, USA trpí nadbytečnými těžebními kapacitami. Když před pár lety přišly Spojené státy s nekonvenční těžbou plynu z břidlice, tak těžební společnosti výrazně podcenily dopad tohoto nového zdroje na celé odvětví. Právě na druhou stranu díky plynu z břidlice se USA staly největším producentem plynu na světě a dnes jsou po nějakých 30 letech po této stránce opět soběstačné. Mimochodem v loňském roce zaznamenaly největší nárůst těžby v historii vůbec. Navíc zásoby plynu, jak jsem zmínil, jsou na zimních úrovních, a těžaři už dokonce byli nuceni přistoupit k záměrnému snížení těžby zemního plynu v USA.

Dalo by se tedy říci v krátkosti, že právě způsob těžby plynu zaručuje rozdíl cen v USA a v Evropě?

PH: Tohle je jeden důležitý faktor, výrazný rozdíl mezi trhem v Evropě a USA, co se týče nabídky. Druhým faktorem je, že Evropa tím, že není soběstačná, tak velkou část plynu dováží z Ruska. Gazprom určuje cenu na základě tzv. ropného indexování, tj cena plynu se odvíjí ceny ropy a ta je aktuálně relativně vysoko.