Jak reforma dopadne na OSVČ?

V posledních několika letech to vypadá na „věčný boj“ mezi dvěma skupinami daňových poplatníků, a to zaměstnanci a živnostníky. Zaměstnanci „vyčítají“ živnostníkům, že nejsou dostatečně daněni a navyšují své náklady i o věci, které nejsou daňově uznatelné. Živnostníci kontrují samostatností a mnoha sociálními výhodami a ochranou pracovního práva, které mají zaměstnanci.

Obě dvě skupiny mají v mnoha úhlech pohledu pravdu. Není možné říci, že některá z těchto dvou skupin je na tom lépe či hůře. Každá má své pro a proti. Připravovaná daňová reforma, především pokud jde, o daň z příjmu se netýká jenom zaměstnanců. „Na své“ si přijdou rovněž fyzické osoby podnikatelé, známější pod zkratkou OSVČ. Chystané změny budou mít na finanční bilanci OSVČ nemalý dopad. Pojďme se podívat na srovnání rozdílu mezi současným stavem a tím, který nastane od roku 2013.

Pro následující výpočty jsou zvoleni živnostníky, kteří uplatňují 60 % výdajový paušál a odečítají pouze základní slevu na poplatníka. Výpočty jsou modelovány s ročním příjmem 500 000 korun.

Souhrn změn od roku 2013

• zvýšení sazby daně z 15 na 19 % na OSVČ na rozdíl od zaměstnanců dolehne; daň totiž budou i nadále platit ze stejného základu

• změny výdajových paušálů jsou stále otevřené

• sociální a zdravotní pojištění se bude nově počítat ze 100 % hrubého zisku; nyní se počítá z 50 %

• vyšší základ pro pojistné budou mít OSVČ vykompenzován nižšími sazbami pojistného; obě klesnou na 6,5 %, zdravotní z 13,5 %, sociální z 29,2 %

• snížit se má limit pro povinnou registraci k DPH ze současného jednoho milionu na 750 tisíc korun

Výpočet pro rok 2011

Daňový základ vypočteme jako příjmy – výdaje. Od 500 tisíc tedy odečteme 60 % a získáme tak částku 200 000 korun.

Následně z daňového základu vypočteme daň před slevou = 15 % z 200 000, což dělá 30 000 korun.

Pro skutečnou výši daně musíme odečíst slevu na poplatníka, jejíž roční výše pro rok 2011 činí 23640 korun.

Daň z příjmů za rok 2011 tak dělá 6360 korun.

Základ pro výpočet povinného pojistného je nyní stanoven jako 50 % daňového základu. Pojistné tak budeme počítat z částky 100 000 korun.

Sazba zdravotního pojištění nyní u OSVČ činí 13,5 %, protože ale v našem příkladě je základ menší než minimální vyměřovací, budeme počítat s ním. V praxi to znamená, že OSVČ bude platit minimální měsíční zálohy a na konci roku nebude mít doplatek ani přeplatek. Za rok tak na zdravotním pojištění zaplatí 20 040 korun.

U sociálního pojištění naopak minimální vyměřovací základ překračujeme, a proto jeho skutečná výše bude odpovídat 29,2 % (sazba SP) z 100 000 korun. Na sociální pojištění tak naše OSVČ za rok 2011 zaplatí 29 200 korun.

Po součtu daně a povinného pojistného tak zjistíme, že naše OSVČ odvede státu při ročním příjmu 500 000 korun za rok 2011 55 600 korun.

Čistý roční příjem tedy dělá 444 400 korun.

Výpočet pro rok 2013

Daňový základ zůstává stejný, tedy 200 000 korun. Mění se ale daňová sazba, z 15 na 19 %, a tedy se mění i výše daně. Daň před slevou je 38 000 korun. Roční sleva na poplatníka bude v roce 2013 opět na úrovni 24 840 korun.

Čistá daň z příjmů tak bude za rok 2013 činit 13 160 korun.

Mění se základ pro výpočet pojistného. Nově tak nebudeme vypočítávat sociální a zdravotní pojištění z 100 000 korun ale z dvojnásobku (základ pro výpočet pojistného se nově bude rovnat daňovému základu).

Sazby pojistného se sjednocují na úrovni 6,5 %, což v tomto případě dělá 13 000 korun. Nadále ale budou zachována minimální měsíční zálohy, na kterých by podle současného nastavení OSVČ na zdravotní pojištění odvedl 20 040 korun za rok a na sociálním pojištění 21 684 korun.

Po součtu daně a povinného pojistného tak zjistíme, že naše OSVČ odvede státu při ročním příjmu 500 000 korun v roce 2013 54 884 korun.

Pozice živnostníků se tedy v roce 2013 poněkud zhorší. A to se ještě vede diskuze o snížení výdajových paušálů. Pro mnoho živnostníků by jejich výrazná změna zřejmě znamenala likvidaci a zřejmě nástup do „klidného“ zaměstnaneckého poměru.

Máme sice nejvíce OSVČ v Evropě, nicméně je to dáno i tím, že mnoho lidí je v zaměstnaneckém poměru a přitom má rovněž živnostenský list na jinou činnost. Tito lidé často platí daně v nízké míře. Dochází tak ke zkreslení množství daní na osobu (podnikatele), kdy v průměru podnikatel odvádí mnohem nižší daně než zaměstnanec.