Japonsko volí záporné sazby

Zavedení záporných úrokových sazeb v Japonsku bude mít dopad na jeho banky, měnu a tržní financování. Dá se proto očekávat, že: 1) Japonská centrální banka (BoJ) získá prostor pro další snižování sazeb, který nejspíše využije, 2) výrazně vzroste riziko kolísání na jeho finančním trhu a 3) dojde k potlačení role institucionálních investorů.
Japonsko.jpg
Graf
Hledáte výhodné INVESTICE?


S námi je získáte


jsme na trhu již od roku 1998 a naši klienti s námi investují

8 000 000 000 Kč



Investujte do exkluzivních produktů
-

Náš návrh investic je bezplatný a nezávazný
-
-

 

 

 

Trhy rozhodnutí centrální banky zavést koncem ledna záporné sazby překvapilo a nijak nepotěšilo. Výnosy státních dluhopisů se zhroutily, jen prudce posílil a investoři se vlivem rostoucí volatility na světových trzích začali svých akcií zbavovat. Japonská centrální banka tak z našeho pohledu přispěla k nedávné korekci na trhu, když posílila jeho obavy vůči schopnosti centrální bank nastartovat zpomalenou ekonomikou a příliš nízkou inflaci. Samotné rozhodnutí bylo přijato pod tlakem, postrádalo potřebnou jistotu a mnoho členů rady s ním nesouhlasilo, což mohlo na některé účastníky trhu v důsledku působit jako důkaz toho, že centrální banka boj s deflací prohrává. Od té doby se však bance podařilo svou rétoriku ohledně záporných sazeb vypilovat, přičemž brala v úvahu hlasy kritiků i zkušenosti z Evropy. Vznikl tak nový model záporných úrokových sazeb, který se pokusíme osvětlit. Obzvláště důležitý je i proto, že ECB v současné době také zvažuje systém pásem pro vklady v eurech a mohla by se japonským příkladem nechat inspirovat.

Na začátek by bylo dobré srovnat systém pásem v lednu a nyní (Graf 1). Růžová plocha představující podíl bankovních rezerv úročených zápornou sazbou se znatelně zmenšila a její velikost podle všeho v budoucnu výrazněji nepřesáhne hranici 10 bilionů jenů. Druhé pásmo (modré) bylo upraveno tak, aby zahrnovalo i zvýšení odsouhlasená v souladu s monetární politikou. To znamená, že Japonská centrální banka může zvýšit objem pásma úročeného 0% a tím snížit objem vkladů úročených záporně. Oproti bankám v Evropě tedy japonské banky mají a budou mít efektivně zdaněnou pouze malou část svých rezerv (Graf 2). Cílem tohoto systému je zajistit, aby banky ve spojitosti se zápornými sazbami nesly pouze minimální část nákladů a aby volená sazba měla vliv pouze na náklady spojené s půjčováním banky a nikoliv na náklady průměrné.

 

 

 

Je proto velmi nepravděpodobné, že se banky budou snažit přenést náklady záporných sazeb na své klienty, ať už prostřednictvím vkladů nebo půjček. Sazba 0% ve druhém pásmu bude pro finanční instituce sloužit jako určitá pojistka dokud budou věřit, že centrální banka bude zvyšovat objem tohoto pásma spolu s rostoucím objemem bankovních rezerv. Dá se ale předpokládat, že objem velkých úložek pro firemní a institucionální klienty bude mít svůj strop.

Jaký má tedy smysl snižovat úrokové sazby do záporných hodnot? Centrální banka totiž ve snaze podpořit ekonomiku a úvěrový trh spoléhá i na nebankovní kanály jakými jsou:

 

  • Měna: nižší úrokové sazby ovlivní měnové trhy a tím i relativní váhu jenu oproti ostatním měnám.

  • Výnosová křivka státních dluhopisů: vlivem faktoru očekávání se sníží sazby krátkodobých spreadů oproti dlouhodobým výnosům. Nižší náklady dluhu pro stát pomůžou jeho rozpočtu a rozpočtové udržitelnosti.

  • Výnosy firemních dluhopisů: náklady na financování podniků klesnou spolu s výnosy japonských státních dluhopisů a nižších spreadů jako výsledku honby za ziskem.

  • Bankovní úvěry s plovoucí sazbou: velká část hypoték a bankovních úvěrů firmám má plovoucí sazby a jako měřítko využívají mezibankovní tržní sazby. Nižší krátkodobé sazby tlačí plovoucí sazby blíže k nule, která by měla sloužit jako opora - viz výše.

 

  • Pokud schématu rozumíme správně, má jeho současná podoba několik důsledků a rizik:

 

  • Protože úrokové sazby vkladů mají dno na 0%, což značně snižuje riziko výběrů hotovosti, Japonská centrální banka má spoustu místa pro to, aby úrokové sazby dále snižovala pod hranici současných -0,1%.

 

  • Velká část dopadu na podmínky financování se projeví přes finanční trhy, zejména mezibankovní, a také přes trhy firemních a japonských státních dluhopisů. Riziko fluktuací a nízké likvidity je vlivem záporných sazeb vysoké (Graf 3). Začíná to být patrné i díky nízké poptávce po firemních dluhopisech se zápornou sazbou v prostředí už tak klesajícího objemu emisí.

  • Břemeno záporných sazeb z největší části ponesou investoři z řad institucí, jež do dluhových cenných papírů investovat musí. Z jistého hlediska se tak dá hovořit o určitém druhu finanční represe. Nelze přehlížet ani riziko celkové finanční stability, jež přichází ze strany pojišťovacího a důchodového sektoru. Dá se ale předpokládat, že tito účastníci finančních trhů se budou snažit záporným sazbám vyhnout prostřednictvím finančních inovací anebo pomocí držení větších objemů hotovosti. Ve výsledku se tak bude jednat o další monetární experiment spolu s tím již probíhajícím v podobě kvantitativního uvolňování.

 

 

Japonská centrální banka bojuje s deflací a od svého závazku na počátku roku 2013 již několikrát ukázala, že to myslí vážně. Aby však bylo možno tento boj vyhrát, musí se tak stát rychle. Platí to o kvantitativním uvolňování a o záporných sazbách dvojnásob. Bude třeba, aby zafungovala nejen monetární politika, ale také aby se brzy projevily i další pilíře Abenomiky. V opačném případě účinky této strategie vyšumí a riziko s ní spojené dále poroste. Času už ale moc nezbývá.

Žádost o bezplatný návrh
VÝHODNÝCH INVESTIC
Odeslat žádost o VÝHODNÉ INVESTICE
Máte dotaz ke spoření?
Zeptejte se nás!

Chci zodpovědět dotaz
Yandex.Metrica