Linda Fejtková: Na dani plaťte co nejméně

Daně jsou nepříjemnou součástí života, ale většina z nás si již zvykla, že jsou nutností, bez které by společnost nefungovala. Na druhou stranu každý má instinkt, který mu napovídá „čím méně, tím lépe", a proto se každý snaží využít daňových slev, jak jen to jde.

Neplaťte na dani víc, než musíte

Existují jak přímé slevy z daně (např. na poplatníka), tak také různé odpočty z daňového základu. Stále nejzajímavějším odpočtem z daňového základu zůstává - a troufám si odhadnout, že i zůstane - odečtení úroků z úvěru, kterým se řeší vlastní bydlení. Jeho výše je totiž znatelná oproti např. odpočtu 12 až 24 tisíc ročně při spoření na životní pojištění či penzijní připojištění.

Co říká zákon

Podle § 15 zákona zákona o daních z příjmů lze od základu daně odečíst částku rovnu úrokům, zaplaceným z úvěru bance nebo stavební spořitelně, pokud tím úvěrem poplatník řeší bytovou potřebu svou, anebo svých blízkých příbuzných.

Tato částka má sice strop 300 000 Kč, ale tento strop odpovídá úvěru ve výši 5,15 mil. korun na 10 let při úrokové sazbě šest procent, anebo úvěru 6 mil. korunč na 20 let při úroku 5,05 procenta. Tedy většina běžných smrtelníků se do tohoto stropu zcela jistě vejde.

Důvody, proč se lze domnívat, že tento odečet i přes daňové reformy a zjednodušení zůstane zachován, je několik. Prvně, že je plošně platný pro všechny občany, podporuje primární potřebu člověka - bydlení, čímž také lidem zajišťuje lepší výhled na důchod (u vlastního bydlení nebudou platit nájem, ale jen poplatky). Dále není administrativně náročný, tj. nejsou zapotřebí další úředníci.

Tento odpočet se uplatňuje nejčastěji v daňovém přiznání a příslušnému finančnímu úřadu se dokládá jak výpis z banky (či stavební spořitelny) o zaplacených úrocích v uplynulém roce, který banky a stavební spořitelny rozesílají v lednu. Případně dokládá poplatník smlouvu o úvěru, přičemž musí být schopen doložit, že účelem úvěru je nemovitost, kterou využívá k trvalému bydlení (popř. k bydlení svých blízkých příbuzných).

Kdo si uplatňuje odpočet

Jestli je účastníkem úvěru jen jeden poplatník, je jasné, že celou částku si odečte sám. Jsou-li účastníky úvěru manželé, mohou si vybrat, zda si odečet uplatní jen jeden z nich, anebo každý polovinu. Nejsou-li účastníci manželé, anebo je-li jich více, musí si odečíst každý část rovným dílem. Například při třech účastnících si odečte každý jednu třetinu úroků z úvěru (za předpokladu, že všichni tři splňují podmínku, že úvěr řeší bytovou potřebu jejich nebo jejich blízkých příbuzných). Jelikož máme rovnou daň, lze snadno spočítat, jaký efekt má tento odečet pro daňového poplatníka v čistém vyjádření.

Refinancování úvěru na bydlení

Ač zákon v tomto smyslu není jednoznačný a v loňském roce vznikaly různé fámy, zda jde i při druhém a dalším refinancování úvěru na bydlení stále úroky odečítat z daňového základu, nakonec vše vyřešilo ministerstvo financí, které vydalo závazný pokyn zcela v duchu zákona, a to, že úroky z úvěru lze odečítat i při vícerém refinancování, pokud byl původní úvěr použitý na řešení bytové potřeby.

Doložit, k čemu sloužil původní úvěr, není problém, jelikož vždy před refinancováním existovala smlouva o úvěru, kde byl jednoznačně uvedený účel (např. koupě či výstavba a konkrétní bytová jednotka či rodinný dům).

Úvěry na bydlení jsou velmi složité produkty a doprovází je nepříjemná administrativa. Nevíte-li si rady, nebo potřebujete poradit s výběrem optimální varianty, kontaktujte nás, rádi vám s úvěrem pomůžeme.