Peníze za spotřebu

Dnešní společnost bývá často označovaná jako konzumní, často s velmi hanlivým zabarvením, jako kdyby potřeba něco vlastnit, nebo spotřebovávat věci a služby byla něčím nemorálním a neslučitelným s kvalitami moderního člověka. Tyto extrémní názory jsou sice zcela legitimní, ale zároveň nerealistické. Odpůrci té údajně špatné a zlé konzumní společnosti, kteří se v současnosti zviditelňují při akcích typu „Occupy Wall Street“ si neuvědomují, že pokud by všichni začali být programově skromní a omezili svou spotřebu, byl by to problém pro ekonomiku i celou společnost.

karty_02_placeni.jpg

Nebudu se zde pouštět do politických úvah. Nakupovat a spotřebovávat statky a služby musíme v určité míře všichni. Rád bych upozornil na některé možnosti ušetřit peníze, které jakožto spotřebitelé máme. Nemyslím tím ovšem nepřebernou nabídku různých slev a akcí, které slouží v drtivé většině pouze jako podpora prodeje.

 

Money management

 

Metodou, kterou můžeme jednoduše použít k získání peněz za spotřebu je vhodný money management. Pod tímto pojmem se skrývá optimalizace platebních transakcí a peněžních toků, které domácnost nebo jednotlivec uskutečňuje. Jde o dosažení efektivity při platbách a zároveň zachování vysoké likvidity.

Vhodným nástrojem money managementu běžného spotřebitele se dnes i u nás stává kreditní karta. Zde je však třeba zdůraznit, že použití kreditní karty je výhodné pouze v případě, že náš money management máme pod kontrolou a využíváme pouze bankou nabízené bezúročné období. Podíl plateb kreditní kartou v České republice dosahuje ca 10%, což svědčí o určité konzervativnosti a možná neochotě zabývat se novými produkty. Český spotřebitel, který běžně platí debetní platební kartou, se tak připravuje o zajímavé bonusy a peníze vrácené zpět za používání kreditní karty.

 

Bonusy za spotřebu


Spektrum výhod, kterými banky lákají nové klienty k využívání kreditních karet, je celá řada. Mezi nejzajímavější patří bezpochyby návrat určitého procenta (většinou 1-2) z nákupu zpět na účet klienta, nebo převod této částky na účet penzijního fondu. Dále se setkáváme s prodloužením záruky na zboží a služby, slevy v partnerských obchodech, slevy na telefonní služby nebo sbírání leteckých mílí v rámci věrnostního programu. Kreditní kartou dnes můžeme platit téměř vše, včetně faktur za nejrůznější služby na internetu a nakupovat bezpečněji na internetu obecně. V případě zneužití čísla karty jsou ohroženy maximálně prostředky do výše limitu kreditní karty. Využívání bezúročného období (až 55 dnů) s sebou nese další výhodu – peníze, které bychom jinak zaplatili v okamžiku nákupu, máme k dispozici a podle možností je lze zúročit, například na spořícím účtu. Opět se nejedná o závratné částky, které takto získáme, ale v ročním vyjádření jistě potěší.

Nabízí se otázka, proč banky tímto způsobem podporují prodej kreditních karet. Samozřejmě to dělají pro peníze, které získají, když část klientů není schopna během používání karet dodržet lhůtu pro splacení dlužné částky v bezúročném období a zaplatí splátky i s poměrně vysokými úroky (ca 20% p.a.). Tito klienti vlastně platí bonusy a bezúročné zapůjčení peněz těm disciplinovaným.

 

Transfer bohatství k uživatelům kreditních karet

 

Při placení kartou můžete získat zajímavé bonusy

Pokud nám kreditní karta uspoří několik procent za naše nákupy, zdá se to jako malé číslo. Pokud ale vezmeme v úvahu život ekonomicky aktivního člověka, který může trvat třeba 40 let, dopracujeme se k daleko zajímavějším hodnotám.

Na celoekonomické úrovni jsou pak tyto efekty ještě patrnější. V USA provedla Federal Reserve Bank of Boston v roce 2010 studii, ve které zjistila zvětšování rozdílu mezi bohatými a chudšími vrstvami obyvatel mimo jiné i kvůli transferům odměn za používání kreditních karet. Je to dáno tím, že kreditní karty používají spíše movitější klienti bank, kteří mají dostatečnou bonitu nutnou k jejich získání. Zákazníci, kteří platí hotově, jsou většinou chudší a jsou to právě oni, kdo nedostanou za své platby hotově žádnou odměnu. Navíc náklady, které mají obchodníci na bonusy poskytnuté uživatelům kreditních karet, se promítají do cen a ty jsou stejné pro všechny. Spotřebitelé platící hotově tak vlastně dotují ty druhé.

Pro srovnání -  domácnosti s příjmy vyššími než 150 000 USD obdrží ročně průměrný bonus za platby kreditní kartou 756 USD, zatímco domácnosti s příjmem pod 20 000 USD naopak zaplatí v průměru 23 USD.

 

Kreditní karty a penzijní připojištění

 

Podle mého názoru je odvod jednoho procenta z nákupu do penzijního fondu nejlepším bonusem za používání kreditní karty nabízeným v současnosti na našem trhu. Především se jedná o podporu spoření, peníze si odkládáme a v blízké době je neutratíme (pokud by přišly zpět na účet, situace by byla jiná…), ale zároveň je teoreticky můžeme získat zpět, pokud penzijní připojištění z nějakého důvodu zrušíme (formou odbytného). Zajímavé může být i zhodnocení navýšené o státní podporu. Pokud bychom 35 let aktivního života platili kreditní kartou 20 000 Kč měsíčně, měli bychom nakonec naspořeno zhruba 120 000 Kč (při předpokládaném úročení 2% p.a., bez státní podpory).

Jistě to není mnoho, ale není to ani také úplně málo. Stačí si nechat za svou spotřebu zboží a služeb něco vrátit zpět. Nakonec na této situaci vydělají všichni. Banka prodá více kreditních karet, my, pokud zvládneme money management, dostaneme zaplaceno za nákupy a ekonomika jako celek bude prosperovat díky poptávce po zboží a službách. A to se pozitivně dotkne i těch, kteří platí hotově.