Proč investovat do nemovitosti za účelem pronájmu?

Pořízení další nemovitosti za účelem jejího pronájmu může být velmi zajímavou investicí. O úspěchu takové investice rozhoduje samozřejmě lokalita nemovitosti, schopnost vybrat spolehlivé nájemce a čerpání výhodného hypotečního úvěru.

78484297.jpg

 

vítěz testu finančních poradců
Udělejte správné rozhodnutí ještě dnes, investujte výhodně s vítězem testu finančních poradců. Sjednejte si bezplatnou a nezávaznou konzultaci Vašich investičních možností kliknutím zde

 

 

Aktuální situace na finančním trhu je příznivá a podmínky pro čerpání hypotečního úvěru výhodné, čehož někteří lidé využívají a pořizují si další nemovitost za účelem jejího pronajímání. Splátky úvěru se jim daří financovat z pravidelného příjmu z pronájmu. Kvalitní nemovitost se v čase zhodnocuje a je možné ji v průběhu let prodat se zajímavým ziskem nebo pronajímat danou nemovitost dlouhodobě i v důchodovém věku.

Pasivní příjmy = nízké zdanění


Velkou výhodnou pravidelného příjmu z pronájmu je příznivé zdanění. Z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se totiž neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Výdaje je možné uplatnit výhodným 30% výdajovým paušálem. Z příjmu z pronájmu se platí výrazně nižší daně než ze stejného příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Pasivní příjem je tedy výhodný i z daňového hlediska, jak si ukážeme na praktickém příkladu. Čerpání výhodného hypotečního úvěru na kvalitní nemovitost s ohledem na možnosti pronájmu je tedy rozumným finančním krokem. O celkovém finančním úspěchu rozhoduje lokalita nemovitosti, schopnosti zajištění dobrých nájemců a parametry hypotečního úvěru.

 

Praktický příklad


Zaměstnanec pan Novák má v zaměstnání hrubou mzdu 30 000 Kč. Pan Novák současně pronajímá nemovitost. Měsíční příjem z pronájmu je 5 000 Kč. Skutečné výdaje spojené s pronájmem pan Novák žádné nemá, uplatňuje 30% výdajový paušál. Kolik zaplatí za celý rok 2016 pan Novák na všech daňových platbách?



Text Částka
Roční hrubá mzda

360 000 Kč

(30 000 x 12
Pojistné placené zaměstnavatelem

122 400 Kč

(360 000 x 34 %)
Základ daně ze závislé činnosti

482 400 Kč

(360 000 + 122 400
Příjem z pronájmu

60 000 Kč

(5 000 x 12)

Výdaje z pronájmu

(30% výdajový paušál)

18 000 Kč

(60 000 x 30 %)
Základ daně z pronájmu

42 000 Kč

(60 000 - 18 000)
Celkový základ daně

524 400 Kč

(482 400 + 42 000)
Daň z příjmu

78 660 Kč

(524 400 x 15 %)
Sleva na poplatníka 24 840 Kč
Daň z příjmu po slevě za rok 2016

53 820 Kč

(78 660 - 24 840)
Sociální pojištění za rok 2016

23 400 Kč

(360 000 x 6,5 %)

Zdravotní pojištění za rok 2016

16 200 Kč

(360 000 x 4,5 %)

Celkové daně placené panem Novákem

93 420 Kč

(53 820 + 23 400 + 16 200

 

vlastní výpočet autora

 


Zaměstnanec pan Černý má v zaměstnání hrubou mzdu 35 000 Kč. Měsíční příjem má tedy stejně vysoký jako pan Novák. O kolik více však zaplatí pan Černý na povinných daňových platbách?

 

 

Text Částka
Roční hrubá mzda

420 000 Kč

(35 000 x 12)
Pojistné placené zaměstnavatelem

142 800 Kč

(420 000 x 34 %)
Základ daně ze závislé činnosti

562 800 Kč

(420 000 + 142 800)
Celkový základ daně 562 800 Kč
Daň z příjmu

84 420 Kč

(562 800 x 15 %)
Sleva na poplatníka 24 840 Kč
Daň z příjmu po slevě za rok 2016

59 580 Kč

(84 420 - 24 840)
Sociální pojištění za rok 2016

27 300 Kč

(420 000 x 6,5 %)
Zdravotní pojištění za rok 2016

18 900 Kč

(420 000 x 4,5 %)
Celkové daně placené panem Černým

105 780 Kč

(59 580 + 27 300 + 18 900)

 

vlastní výpočet autora

 

Přestože mají pánové Novák a Černý stejné roční příjmy, tak zaplatí pan Černý na všech daních více o 12 360 Kč (105 780 - 93 420). Důvodem je výhodný daňový režim šedesátitisícového příjmu z pronájmu.