Umělé oplodnění není pro rodiny s nízkými příjmy

Pořídit si potomka není levnou záležitostí. Ten, kdo dítě čeká nebo je čerstvým rodičem, počítá s počáteční investici v řádu tisiců. Páry, které se marně snaží o dítě již několik měsíců nebo dokonce let, však mohou na metody asistované reprodukce vynaložit částku blížící se i statisícům korun.

rodina_03_tehotna_maminka.jpg

Jednoho dne jste se s partnerem rozhodli, že nastal ten správný čas na zplození potomka. Většina z vás očekávala, že stačí jen vysadit antikoncepci a stačí jen čekat. Takhle to však funguje jen výjimečně, tím spíše, je-li vám již dávno přes třicet.

Porucha plodnosti je v hospodářsky vyspělých zemích diagnostikována u 15 % párů v plodném věku. A vzhledem k tomu, že jednoznačně převažuje trend odkládat první těhotenství až do pokročilejšího věku, zcela nepochybně lze očekávat, že počet párů s problémy s početím bude ještě narůstat.

Asistovaná reprodukce

Asistovaná reprodukce je v dnešní době nejefektivnějším nástrojem léčby neplodnosti. O jejím zásadním významu svědčí i to, že jen v naší republice je asi 5 % všech narozených dětí počato právě tímto způsobem. Mezi metody asistované reprodukce patří intrauterinní inseminace (IUI) a mimotělní oplodnění (IVF - in vitro fertilizace).

Intrauterinní inseminace (IUI)

Tuto techniku lze využít při léčbě neplodnosti u párů, kdy má partner snížený počet nebo pohyblivost spermií. Podmínkou je, aby měla partnerka průchodné vejcovody. Důvodem k využití této techniky může být také imunologická příčina neplodnosti, kdy jsou u partnerky prokázané protilátky proti spermiím, které představují překážku v putování spermií děložním hrdlem za vajíčkem. U párů, kde muž nemá v ejakulátu žádné spermie, lze pro IUI použít sperma dárce.

Zdravotní pojišťovna hradí výkony spojené s IUI maximálně 6krát do roka. Partnerka uhradí pouze doplatky za léky na případnou stimulaci ovulace a poplatek v centru asistované reprodukce (dále jen CAR) ve výši jednoho až tří tisíc korun. Pokud pár využije sperma dárce, jsou poplatky v průměru dvojnásobné.

Jestliže nedojde ani po několika inseminacích k otěhotnění, doporučuje se pár zařadit do léčby metodou IVF.

In vitro fertilizace (IVF)

Od roku 1978, kdy se v Anglii narodilo první dítě po mimotělním oplodnění, se postupy asistované reprodukce neustále zdokonalují a dávají neplodným párům vysoké šance, že budou mít své geneticky vlastní dítě.

Klasické IVF spočívá v stimulaci vaječníků partnerky, následném odsátí vajíček a přiložení k partnerovým spermiím „ve zkumavce“.  Pro hormonální stimulaci vaječníků jsou nutné léky, které musí nejdříve schválit zdravotní pojišťovna. Jsou to převážně absolutně čisté, synteticky vyráběné hormonální léky, které zdravotní pojišťovny z větší části hradí.

 

Výkon Doplatek v Kč Poznámka
Doplatek na léky při IVF 4 000 – 8 000 podle toho, kolik jich žena potřebuje
IUl (Intrauterinní inseminace) 1 000 – 3 000 inseminace spermatem partnera
Nativní IVF cyklus 10 000 – 15 000 cyklus bez hormonální stimulace
ICSI do 10 oocytů 8 000 – 10 000 napíchnutí vajíčka spermií (intracytoplazmatická injekce spermií)
PICSI do 10 oocytů 3 000 – 10 000 výběr spermií podle přilnavosti na hyaluron
Prodloužená kultivace embryí 3 500 – 8 000 přenos embryí 4-6 den po oplození
Asistovaný hatching 3 000 - 6 000 narušení vnějšího obalu embrya; tento krok podpoří uhnízděn embrya v děložní sliznici
„Embryo Glue“ k embryotransferu 1 000 – 2 000 použití tzv. „lepidla na embrya“ při embryotransferu
Kryokonzervace embryí 3 000 – 5 000 zmrazení většinou dvou embryí, za každé další se doplácí
Uchovávání kryokonzervovaného materiálu na 1 rok 1 000 - 2 000 uchování zmražených embryí 
Kryoembryotransfer (KET) 2 000 – 8 000 vložení embryí, která byla zmražena
MESA/TESE 6 000 - 20 000 získání spermatu operačně
PGD 30 000 - 65 000 genetické vyšetření ebryí před vložením do dělohy

 

Jedná se o velmi drahé léky, takže i tak v rámci jednoho cyklu může partnerka na doplatcích za tyto léky zaplatit tři až sedm tisíc korun. Záleží také na množství léků, které partnerka spotřebuje, aby byla stimulace efektivní. Zdravotní pojišťovny neschválí na jeden IVF cyklus více než 2250 IU (mezinárodních jednotek). Pokud je jich při nižší reakci vaječníků potřeba více, musejí se již zaplatit z vlastních prostředků.

Podle zákona č. 48/1997 Sb. se ze zdravotního pojištění hradí nejvíce třikrát za život zdravotní péče poskytnutá na základě doporučení registrujícího ženského lékaře v souvislosti s mimotělním oplodněním

a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let,
b) ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.

Jestliže musel být IVF cyklus přerušen před odebráním vajíček nebo embryotransferem, má partnerka nárok ještě na čtvrtý IVF cyklus. Znamená to, že zdravotní pojišťovnou jsou hrazeny maximálně čtyři monitorované cykly se stimulací a v rámci nich nejvíce tři cykly s přenosem embryí.

 

Pokud nejsou splněny podmínky pro to, aby vajíčka mohla být oplozena pouhým přiložením ke spermiím, může se oplození provést vpíchnutím jedné spermie do vajíčka, tzv. intracytoplazmatickou injekcí spermie (ICSI). Tento výkon však není hrazen zdravotními pojišťovnami. Pár si za tuto mikromanipulační techniku připlatí osm až deset tisíc korun.

Pomocí tzv. PICSI (preselected sperm intracytoplasmic injection) lze navíc vybrat k oplození vajíčka spermie optimální zralosti, jež je prokazována pozitivní vazbou spermie na gel s hyaluronem. Tento nadstandard je zpoplatněn třemi až deseti tisíci korun.

Šanci na úspěšné uhnízdění embrya v těle partnerky může zvýšit i tzv. prodloužená kultivace, kdy se embrya „ve zkumavce“ nechají vyvíjet 4 až 6 dní. Za tuto službu si CAR naúčtuje v průměru pět až šest tisíc korun.

Pokud opakovaně nedošlo při mimotělním oplodnění po přenosu embrya do těla partnerky k otěhotnění, lze provést před dalším embryotransferem tzv. asistovaný hatching (AZH). V rámci AZH se naruší obal embrya, což může přispět ke zvýšení pravděpodobnosti zahnízdění embrya v děložní sliznici.

Další vymožeností současné reprodukční medicíny je preimplantační genetická diagnostika neboli PGD (příp. PGS – preimplantační genetický screening). Díky této metodě lze zjistit určité genetické vady u embrya ještě před zavedením do dělohy pacientky. Nespornou výhodou této metody je možnost výběru jen geneticky zdravých embryí a tím i minimalizace vyvolání potratu, zastavení vývoje embrya v těle matky nebo porod dítěte s genetickou vadou. Naopak nevýhodou je omezený počet chorob, které lze detekovat. Nelze proto vyloučit vznik ostatních nevyšetřovaných genetických vad.

Nejčastější vývojové vady u embryí

Downův syndrom - je výsledkem trizomie 21. chromozomu(zdravý člověk má dva 21. chromozomy, postižení tímto syndromem tři)projevuje se mentální retardací.

Edwardův syndrom - trizomie 18. chromozomu, schopnost normálně růst a vyvíjet se je opožděná, malá, abnormálně tvarovaná hlava, malá čelist, malá ústa, nízko posazené uši, obtížné dýchání.

Patauův syndrom - trizomie 13. chromozomu, projevuje se malou hlavou, nedochází k rozdělení mozku na dvě párové hemisféry, mohou chybět oči nebo je přítomné jediné centrálně uložené oko.

Turnerův syndrom - absence pohlavního chromozomu X, postihuje ženské pohlaví, nejobvyklejším projevem je porucha růstu.

Klinefelterův syndrom - postižený mužský jedinec má místo jednoho chromozómu X tyto chromozóny dva a jeden Y, nejčastěji se jedná o narušení vývoje varlat a poruchy plodnosti.

Hemofilie - projevující se poruchou srážlivosti krve, chybný gen se váže na pohlavní chromosom X.

Duchenova myopatie - porucha je způsobena kompletním nebo částečným deficitem dystrofinu, který se váže na pohlavní chromosom X, onemocnění je typické svalovou slabostí.

Vyšetření PGD je po finanční stránce nejnáročnější technikou. U indikovaných případů, například páry s výskytem dědičné genetické choroby v rodině, je vyšetření částečně hrazené zdravotní pojišťovnou. V ostatních případech se cena odvíjí od typu vyšetření a množství testovaných embryí. Je nutné počítat s úhradou 30 až 60 tisíc korun.

K zjištění nejčastějších těžkých vývojových vad u embryí lze využít metody multicolor FISH (vícebarevné fluorescenční in situ hybridizace) nebo nejmodernější mikročipové technologie (microarrays, array-CGH, a-CGH), která umožňuje  současně vyšetřit nejenom počet všech chromosomů (celkem tedy 24 chromosomů), ale i jejich části.

Pokud se v IVF cyklu získá a oplodní více vajíček, do dělohy se zavedou pouze dvě, maximálně tři embrya, a zbývající embrya nejvyšší kvality je pak možné zamrazit.  Pokud nedojde v rámci IVF cyklu k otěhotnění, za určitou dobu se mohou embrya rozmrazit a přenést do dělohy. Jedná se o tzv. kryoembryotransfer – KET. Za zamrazení embryí si CAR účtují poplatek kolem čtyř tisíc korun. Za jejich uchování „v mrazáku“ po dobu jednoho roku se připlácí další tisícovka nebo dvě.

Pouze pro bohaté?

Pokud tedy pár bojuje s nejběžnějšími problémy s otěhotněním a rozhodne se využít metodu asistované reprodukce IVF, musí si nachystat minimálně deset tisíc korun. Jestliže je však páru v CAR doporučena technika ICSI, tedy vpíchnutí spermie do vajíčka, a navíc se rozhodne pro prodlouženou kultivaci, navýší se částka spolu s léky na dvacet tisíc korun.

Většinou však zůstanou i nějaká embrya k zamrazení, čímž se úhrada za daný IVF cyklus dostává ke třiceti tisícům. Budou-li partneři chtít omezit riziko genetických vad svého potomka a rozhodnou se pro moderní PGD, musí si do peněženky nachystat téměř devadesát tisíc korun.

Jestliže bydlí partneři mimo pracoviště vybraného CAR, musí k celkové částce připočíst i náklady na cestu. V rámci prvního cyklu včetně úvodních konzultací absolvují zhruba sedm návštěv kliniky.

Vzhledem k tomu, že úspěšnost otěhotnění v rámci jednoho IVF cyklu je asi 30 %, je pravděpodobné, že pár bude muset podstoupit IVF cyklus dvakrát, nebo i vícekrát. A to už se v součtu dostáváme do opravdu vysokých částek.