Vyznáte se ve struktuře českého důchodového systému?

Důchodová reforma schválená v prosinci loňského roku je nejvýznamnější změnou českého důchodového systému od vzniku samostatné České republiky, pokud jste se „ztratili“ v záplavě změn, nezoufejte, níže vám vše objasníme.

Tři pilíře

Každý aktivně činný z nás si na penzi může spořit v rámci třech pilířů důchodového systému

1. pilíř

Jedná se o povinný průběžný systém, do kterého všichni aktivně činní občané České republiky přispívají svými odvody na sociální pojištění, které v současnosti činí 28 % z hrubé mzdy. Z těchto příspěvků jsou vypláceny starobní důchody, tak jak je znají naši prarodiče či rodiče. Jen pro zajímavost, průměrná výše důchodu přitom činí cca 42 % průměrné čisté mzdy. Z tohoto pilíře nelze vystoupit.

2. pilíř

O své stáří se začněte zajímat co možná nejdříve

Tento pilíř byl uveden v život v loňském roce. Jedná se o dobrovolné spoření na penzi, kdy mají účastníci tohoto pilíře možnost vyvedení odvodů ve výši 3 % hrubé mzdy z 1. pilíře a tyto prostředky si spořit v rámci tohoto (druhého) pilíře. Každý účastník tohoto pilíře má pak povinnost dalších plateb ve výši 2 % hrubé mzdy. Do tohoto pilíře může vstoupit každá aktivně činná osoba, lidé starší 35 let však pouze do 30.6.2013, od tohoto data budou fondy v rámci 2. pilíře přístupné již jen osobám mladším 35 let. Vstup do 2. pilíře je dobrovolný, nelze z něj však již vystoupit. Tento pilíř má za cíl zajistit „zásluhovost“ penzí, tzn. výše důchodu z tohoto pilíře vyplácených bude závislá na výši naspořených prostředků každého daného účastníka (na rozdíl od 1. pilíře).

3. pilíř

Tento pilíř zná většina z nás pod pojmem „penzijní připojištění“. Jedná se o dobrovolné spoření na důchod v rámci penzijních fondů. Účastníkem tohoto pilíře může být osoba starší 18 let, která má rovněž možnost z něj kdykoliv (s 2 měsíční výpovědní lhůtou) vystoupit. Minimální výše příspěvku zasílaného do penzijních fondů činí 100 Kč měsíčně, horní hranice není omezena. V rámci 3. pilíře má každý účastník nárok na státní příspěvek, jehož výše se odvíjí od výše účastníkem zasílaných plateb. Kromě toho má každý účastník penzijního připojištění možnost snížení daňového základu o zaplacené příspěvky na penzijní připojištění. V tomto roce činí maximální možné snížení daňového základu 12.000 Kč, a to z částky přesahující 6 000 Kč (tzn.  pokud si na penzijní připojištění zasíláte 1.000 Kč měsíčně, tzn. 12 000 Kč ročně, můžete si daňový základ snížit o 6 000 Kč), od příštího roku dojde k navýšení hranice, od které je možné si snížit daňový základ, a to na úroveň 12.000 Kč (pokud si tedy i nadále budete spořit 1 000 Kč měsíčně, nebudete již mít možnost snížení daňového základu).

Přehled výše měsíčních státních příspěvků na penzijní připojištění před reformou a po reformě

Další výhodou tohoto pilíře je to, že jsou od plateb daně z příjmu a plateb na sociální a zdravotní pojištění osvobozeny příspěvky, které svému zaměstnanci na penzijní připojištění zasílá zaměstnavatel, a to až do výše 24.000 Kč (společný limit pro penzijní připojištění a životní pojištění).

Udělejte správné rozhodnutí ještě dnes a zajistěte se na stáří s vítězem testu finančních poradců. Sjednejte si bezplatnou a nezávaznou konzultaci Vašich možností kliknutím zde

Přehled výše snížení daňového základu o platby na penzijní připojištění před reformou a po reformě

Motivace lidí ke spoření si na penzi

Důchodová reforma je výsledkem rostoucí zátěže na státní rozpočet v podobě stárnoucí populace. Pro zachování stability veřejných financí bude tedy třeba v budoucnosti nutné postupně snižovat poměr důchodu k průměrné hrubé mzdě, který nyní činí cca 42 %. V zemích západní Evropy se přitom již nyní najdou země vykazující poměr nižší jak 35 %. Rada na závěr tedy zní, chcete-li si dopřát důstojného stáří, začněte se spořením na penzi zabývat co možná nejdříve.